|
|
Biodiverzita větrolamů a biokoridorů v krajině
Nerušil, Dominik
Tato bakalářská práce je zaměřena na zhodnocení floristického složení šestnácti biokoridorů ležících na území jižní Moravy. Jednotlivé biokoridory jsou studovány z pohledu druhové diverzity rostlin. Následně je řešen podíl nitrofytů a lesních druhů z celkového počtu druhů nalezených na lokalitě. Z výsledků bylo zjištěno, že celkové množství druhů na lokalitě je přímo úměrné šířce, celkové ploše a umístění biokoridoru v krajině. Nejlepšího hodnocení dosáhly biokoridory, které se nachází v bělokarpatské oblasti. Budoucí využití jednotlivých výstupů z této bakalářské práce je velmi reálné s ohledem na zvyšující se zájem o problematiku biokoridorů v krajině.
|
|
|
Společenstva drobných zemních savců v okolí toku Vltavy
ŠPILAUER, Tomáš
Předložená bakalářská práce se zabývá diverzitou drobných zemních savců (DZS) podél jednoho úseku vodního toku Vltavy v CHKO Blanský les. Teoretická část obsahuje obecné poznatky o biodiverzitě, životě DZS, ekotonech, biokoridorech, vodních tocích a problematiku odchytu DZS. Praktická část obsahuje porovnání diverzity DZS ve vzdálenosti od vodního toku. Výzkum byl proveden metodou zpětných odchytů a označení jedinců ušní známkou, byly použity živochytné pasti typu Chmela. Během vegetační sezóny 2021 proběhly tří třídenní odchyty ve třech liniích v různých vzdálenostech od břehu řeky (linie Břeh, Louka, Les). V každé linii bylo položeno 25 pastí ve vzdálenostech 5 metrů. Bylo celkem zaznamenáno 136 odchytů DZS. U zvířat byl určen druh, pohlaví, hmotnost, délka zadního chodila a také odhadem určen věk. Byly odchyceny dva druhy: norník rudý (Myodes glareolus; 51 odchycení) a myšice křovinná (Apodemus sylvaticus; 75 odchycení). V linii Břeh a Les byla zaznamenána shodná abundance DZS (68 jedinců), přičemž v linii Břeh převažovali norníci (38 jedinců) a v linii Les myšice (45 jedinců). V linii Louka nebyl odchycen ani jeden jedinec DZS.
|
|
|
Biocentra a biokoridory v zemědělské krajině význam pro společenstva epigeických brouků (Coleoptera)
KREJČA, Mikoláš
Na čtyřech rozdílných lokalitách v jižních Čechách na Písecku byla sledována společenstva epigeických brouků. Lokality se vyskytovaly v zemědělské krajině, která je ovlivňována činností člověka. Jedna z lokalit byla smrková monokultura o stáří 60 lety, dalšími lokalitami byly louka, podmáčená louka a pšeničné pole. Lokality měly funkci biocenter a agrocenózy. K získání vzorků epigeických brouků byla požita metoda zemních pastí. Celkově bylo získáno 2268 vzorků epigeický brouků (12 čeledí a 56 druhů). Největší počet brouků byl nalezen na lokalitách pšeničné pole, podmáčená louka a les. A to v počtu 656 jedinců v podmáčené louce 634 jedinců v poli a 583 jedinců v lese. Nejmenší počet a to 395 jedinců byl nalezen na louce. Rozdělení brouků bylo uděláno dle citlivosti k antropogeniím vlivům (reliktní druhy R1, adaptilní druhy R2 a eurytopní druhy E). Na zkoumaných územích byly objeveny jen adaptilní (R2) a eurytopní (E) druhy. Reliktní druhy (R1) nebyly přítomny. Adaptabilních (R2) druhů bylo na zkoumaných lokalitách zjištěno 20 a eurytopních (E) druhů 36. Index antropogenních ovlivnění společenstev epigeických brouků vyšel v nízkých hodnotách. Nízká hodnota nám udává, že společenstva brouků jsou silně ovlivněna lidskou činností. Nejvíce byly ovlivněny lokality pšeničného pole (1,11) a louky (1,27) a nejméně byla ovlivněna lokalita lesa (20,42). Podmáčená louka byla také velmi silně antropogenně ovlivněna, ale byla na tom lépe než louka a pšeničné pole (2,29).
|
|
|
Biocentra a biokoridory v zemědělské krajině - význam pro společenstva epigeických brouků (Coleoptera)
STLUKA, Pavel
Společenstva epigeických brouků byla sledována na pěti lokalitách, které se nacházely v jižních Čechách na Písecku. Jednalo se o lokality nacházející se v zemědělské krajině, která je ovlivněna činností člověka. Vybrané lokality se skládaly z biocenter a biokoridorů. Jednalo se o lokality lesa (smrková monokultura, věk 60-70 let), výběžku lesa, kukuřičného pole a dvou různě velkých remízků. K odběru vzorků byla použita metoda zemních pastí. Celkem bylo nalezeno 2409 exemplářů epigeických brouků (15 čeledí a 70 druhů). Největší počet epigeických brouků se nalezl na obou remízkách. Na menším remízku bylo nalezeno 864 kusů a na větším remízku se nalezlo 684 kusů brouků. Na ostatních lokalitách byla aktivita brouků menší. Na poli se našlo 403 kusů, ve výběžku lesa 333 kusů a nejmenší počet brouků (125 kusů) se nalezlo v lese. Druhové spektrum epigeických brouků bylo rozděleno do tří skupin podle citlivosti k antropogenním vlivům (reliktní, adaptabilní a eurytopní druhy). Na zkoumaném území byly objeveny pouze dvě poslední skupiny podle citlivosti k antropogenním vlivům za tří (relikty nezjištěny). Eurytopních druhů (E) bylo 51 a adaptabilních druhů (R2) 19. Spočítaný index antropogenního ovlivnění společenstev epigeických brouků, vychází v nízkých hodnotách (společenstva jsou poměrně silně ovlivněna člověkem). Nejméně byla ovlivněna lokalita uvnitř lesa a nejvíce lokalita na kukuřičném poli. Remízky jsou také velmi silně ovlivněné člověkem, ale jejich hodnoty jsou lepší než na poli. Remízky tedy mají pozitivní vliv na společenstva epigeických brouků a dají se srovnávat s okrajem lesa.
|
|
|
Společenstva měkkýšů podél dálnic a jejich vztah k prostředí
Juřičková, L. ; Kučera, Tomáš
Dálnice jsou důležitým prostředníkem pro šíření druhů rostlin i živočichů. Studovali jsme tři transekty v jihovýchodním (D1), jihozápadním (D5) a severním (R10) směru od Prahy, které pokrývají značnou variabilitu přírodních poměrů, zejména nadmořské výšky, sukcesního stáří a vegetačního pokryvu. Celkem bylo zjištěno 44 suchozemských měkkýšů, což představuje více než 26% celkového počtu druhů v ČR), na 45 lokalitách podél 225 km dálnic. Překvapivě 21% druhů je v červeném seznamu ohrožených druhů.
|
host ::
RSS.